Facebook?   Tam nás nehledejte.  Máme vlastní stránky:   www.albaoptik.cz

Proč potřebujeme brýle

Přirovnáme-li oko k fotografickému aparátu, pak funkci objektivu zastává optický systém oka, clonu představuje duhovka, fotografický film nebo snímač digitálního přístroje zastupuje sítnice. Zaostření zajišťuje oční čočka zvýšením své lomivosti změnou zakřivení svého povrchu - akomodací.
Na vedlejším obrázku vidíme zjednodušený řez okem.
Na sítnici jsou patrná dvě místa:
Žlutá skvrna, která je místem nejostřejšího vidění, a slepá skvrna, která je v místě, kde z oka vystupuje zrakový nerv.



Příčin, proč lidé musí napomoci svým očím brýlemi, je několik. Za prvé jsou to refrakční vady, jakési odchylky od oční "normy", způsobené buď odlišným rozměrem oka nebo odlišnou optickou mohutností celé optické soustavy oka. Výsledkem je vždy to, že obrazové ohnisko oka neleží na sítnici, ale před ní nebo za ní.
Další příčinou jsou krátké ruce při čtení, tedy stav, kdy je očím potřeba napomoci při presbyopii - fyziologickém úbytku akomodační schopnosti s přibývajícím věkem.
U malých dětí se používá brýlí také ke korekci nerovnoběžného postavení očních os - šilhání - pomocí prismatických brýlových čoček a dalších metod.
Dalším důvodem bývá slabozrakost, kdy pomocí normálních brýlových čoček, respektive brýlí, nelze dosáhnout zlepšení zrakové ostrosti nad určitou hranici, pak pomáhají dalekohledové brýle, které mají za cíl pouze zvětšit výsledný obraz na sítnici.
V neposlední řadě pak slouží brýle jako ochrana před nežádoucími účinky různých druhů záření včetně ultrafialového i před vniknutím různých částic, jako jsou prach, aerosoly atd.

Refrakční vady

Stav, kdy obrazové ohnisko leží na sítnici, je označován jako emetropie
Druhé dvě možnosti , kdy obrazové ohnisko leží před, respektive za sítnicí, jsou ametropie.
Leží-li obrazové ohnisko oka za sítnicí, jde o dalekozrakost - hypermetropii,
je-li obrazové ohnisko oka umístěno před sítnicí, pak takovou oční vadu označujeme jako krátkozrakost - myopii.





Dalekozrakost se koriguje brýlemi se spojnými čočkami, krátkozrakost rozptylnými.

Nemá-li oko ve všech meridiánech (řezech) stejnou optickou mohutnost, je zatíženo astigmatismem. Mírně astigmatické je vlastně každé oko. Především rohovka nemá ideálně kulové zakřivení a optická mohutnost v jejím svislém řezu je vždy asi o 0,5 dpt větší, než v řezu vodorovném. Jedná se o tzv. fyziologický astigmatismus, který bývá částečně vyrovnán oční čočkou.

Nejčastější příčinou astigmatismu oka je nesouměrnost rohovky, někdy též asymetrie lámavých ploch oční čočky nebo to, že čočka není uložena centricky, ale mimo optickou osu rohovky. 
Meridiány (řezy) o extrémních optických mohutnostech se označují jako hlavní a jsou vzájemně kolmé. Výsledkem toho je, že bod není na sítnici zobrazen jako bod, ale jako úsečka, jejíž poloha vůči sítnici může být různá.
Oko může být v jednom hlavním řezu emetropické a v druhém ametropické, tehdy hovoříme o jednoduchém myopickém, případně hypermetropickém astigmatismu.
Astigmatismus ale může být spojen s ametropií. Je-li oko v obou hlavních řezech krátkozraké (dalekozraké), jedná se o složený myopický (hypermetropický) astigmatismus.
Stav, kdy je jeden řez myopický a druhý hypermetropický, je astigmatismus smíšený.
Astigmatismus se koriguje brýlemi se sférotorickými čočkami. Cílem je, aby výsledná optická mohutnost soustavy brýlové sklo + astigmatické oko byla v obou hlavních řezech (a prakticky ve všech řezech) stejná.
Podle tohoto příkladu je možno odvodit i zbývající typy astigmatismu.


Na obrázku je ilustrován případ astigmatismu smíšeného.

Krátké ruce při čtení

Člověk po čtyřicátém roce svého života oddaluje při čtení bez brýlí text od očí. Příčinou je stav, zvaný presbyopie, což bývá do češtiny překládáno poněkud nelichotivě jako vetchozrakost. Souvisí s úbytkem akomodační šíře a polohou tzv. blízkého bodu oka. Je to bod, kterým je určena nejkratší vzdálenost, na níž je možné zaostřit. Akomodační šíře je největší zvýšení lomivosti, jakého je možné dosáhnout akomodací a je převrácenou hodnotou blízkého bodu.
Akomodační šíře je největší v raném dětství, potom se zmenšuje a zhruba v 70 letech zcela zaniká. V pátém desetiletí života dochází k posunu blízkého bodu za hranici 30 cm. To je zdrojem počínajících potíží, především při únavě, večer při čtení nebo šití, které je možné pouze po krátkou dobu, detaily splývají a pracovní vzdálenost se zvětšuje. To je odpověď na otázku, proč lidé v pátém decenniu začínají mít "krátké ruce".

Presbyopie je důsledek fyziologického úbytku akomodační schopnosti oka, není to onemocnění ani oční vada. Možností, jak dosáhnout opět plné zrakové pohody, je nahradit chybějící dioptrie brýlemi do blízka. Před tím by měl ale každý navštívit očního lékaře, protože za popisované presbyopické obtíže bývají často pokládány poruchy vidění, způsobené postižením očí zeleným zákalem - glaukomem. O závažnosti této choroby svědčí to, že je jednou z nejčastějších příčin slepoty. Proto by nikdo neměl s návštěvou očního lékaře otálet.
Hotové brýle na čtení, které bývají prodávány na stáncích i v obchodech, jsou vhodné pouze pro krátkodobé použití, např. pro nahlédnutí do mapy při cestě automobilem či do programu při návštěvě divadla. V mnoha evropských zemích se bez tohoto upozornění nesmějí vůbec prodávat.
Pro delší a denní používání nelze doporučit nic jiného, než na základě lékařského předpisu a po proměření potřebných parametrů individuálně zhotovené brýle. Mohou být jen do blízka, ale také dvou či víceohniskové, aby umožnily ostré vidění i na více vzdáleností.